Gunav tuvtǔjan tě cafav jurzaveňe je 2006 pǒt Timpulaff. Tě aprioriv tuvtǔjan, cah ěh adě šadkǒně ňav natǔrav tuvtǔjǒnaff, inspiraveňě mažaravem, frǒsavem ži eňklavem.
Abecedan ži šaran[]
Gunav ňakzě latǔnavě abecedaně, cah šošveňe ffaňě lěmtavě ǒdě:
ã ŀ ơ ŭ ų
Frukveňe mral ǒdiš:
h j q ff y
Sěsav gunav abecedan šazelě je mral cabaně:
Aa, Ãã, Bb, Cc, Dd, Ee, Ff, Gg, Xx, Ii, Kk, Ll, Ŀŀ, Mm, Nn, Oo, Ơơ, Pp, Rr, Ss, Tt, Uu, Ŭŭ, Ųų, Ww, Zz
Je gunave tive pǒt bǒ těfǒdiš ži ar bǒde:
xs, xz, xg, xdg
Cašě "Sŭ pu xfa dta Bixŭf" ("Cah fǔjke je Ňǒffvě") je hebravě abecedaně.
Ǒzevě cluvǔňě cǒnvǔ ǔrt je žajaně:
| Ǒde | Šaran pǒt IPA | Žajanav šaran |
|---|---|---|
| Ãã | /ã/ | šalanav a, ǔrt je cašubavě ã je ùrzãd |
| Cc | /ɣ/, /ʦ/ | Je talšaně ǔrt k /ɣ/, je fadelaně ži žaksahaně ǔrt ts |
| Xx | /x/ | Ǔrt h |
| Kk | /k/ | Ǔrt c |
| Ŀŀ | /w/ | Ǔrtv |
| Ơơ | /o/ | Šadkav je ǒ/o |
| Ŭŭ | /ɜ/ | Šadkav je ǒ/e |
| Ųų | /ũ/ | Šalanav u |
| Xs xs | /ʃ/ | Ǔrt š |
| Xz xz | /ʧ/ | Ǔrt tš |
| Xg xg | /ʒ/ | Ǔrt ž |
| Xdg xdg | /ʤ/ | Ǔrt dž |
Šalanavě arǒdě, cah haffǒtě ffeffavě arǒdě cǒnvǔ ǔrt /w/, ňo. tǒjaně ãơwŀŭ (pǒntakan) cǒnja žavahha ǔrt ŀơwŀŭ (kvan).
Žažahha tivja "ŀ sǒtav", cǔbahha frǔ šalanaveff arǒdeff, ňo. cųbrãŀ - /'ɣũbrã/.
Omaffěkan caligriffijam gunavam – ffǒše tǒjam Xsãxŀŭxgxdgųxzơ, cah adě ǒzevě špezjavě ǒdišě gunavam. Tǒjan tazaffě "hran".
Rǒphe gunavě tuvtǔjaně